Narození Jupitera

Porodní příběh....

....začíná dlouho před dnem porodu... E. chodí již několik týdnů poslíčci, a postupem času zesilují...vím, že pár dnů, týdnů je to pro ženy v pohodě, ale několikatýdenní poslíčkování, které zesiluje, umí ženy i vyčerpat...když se k tomu přidá stres skrz nátlaky na vyvolávání porodu, pač už se žena blíží 41 plus 3 a neustále dotazy od všech kolem, jestli je jako žena stále 2v1, jestli už nerodí ...no, věřím, že je to vážně moc únavné a rozhodně situace ani naladění není podporující…

a takto přesně jsem to vnímala i u této ženy..

taky jsem si i díky tomuto trochu myslela, že by se porod mohl každým dnes rozběhnout..ale chyba lávky, miminko si nás slušně povodilo za noc .-)

Rady tipu, častých procházek, vázání miminka do bříška, milování, napářek, to vše žena praktikovala, samozřejme, nechybělo ani meditace, ladění se na miminko, mluvení s ním…

a tak myslím, že trpělivost jsme potrénovali nakonec všichni .-) nejvíc samozřejmě žena..

vyzkoušela služeb jejich dvorního rodinného "šamana", kolem 41tt si nechala udělat hamiltona, i já jsem přidala ruku a péči k dílu svým opečování s rebozem a akupresurou …

to bylo jeden víkendový večer...a žena mi za 2hodiny po mé péči volá, že se začíná něco dít...že je to už pravidelnější...doporučila jsem jít to podpořit napářkou, vanou, prostě prohřátím…

a já pádila do pelíšku, zkusit co nejvíce spát, protože jsem věděla, či tušila, že to bude potřeba…

no, za necelé 3hodiny mého spánku volá žena..že už ji vlny/kontrakce hodí tak různě 5-7min a trvají i 40s...a že už jedou do porodnice...v tom rozespání jsem neměla ani prostor na jakoukoliv diskuzi či informace…

jelikož bydlím kousek od porodnice, už jsem spíš jen čekala, až i oni dorazí.

Na příjem jsme šli společně, po natočení monitorů, chtěla i žena vaginální vyšetření, na kterém se dozvěděla, že k porodu bude ještě potřeba nějaký čas, …

když lékařka s PA odešli, probrala jsem s oběma možné další postupy, včetně ubytování v nemocnici a vyčkávání na kontrakce/vlny, až po odjezd domů…

když se obě vrátily, nabídly varianty, a žena se rozhodla jet domů. Mají to 30min jízdy autem…

nicméně, doma nakonec moc dlouho nepobyli a vlastně se otočkou vracejí do porodnice…žena se domnívá, že odtéká voda..ptám se, jestli jakou má barvu..prý čirou...

po druhé přijíždí kolem 6h ráno...obě PA, které akorát začínají službu znám, jednu jen od vidění, druhou osobně, ta je velmi zkušenou PA...a moc milá a podporující.. nicméně, tu jako pečující nakonec nemáme …

testují přítomnost plodové vody….ta se potvrdila, a ikdyž PA hlasí, že je zkalená, žlutá...což dost samozřejmě pro další porod a hodiny mění ve zdravotnickém světě pravidla..

během te doby se nicméně uvolnil porodní box s porodním gaučem, což je skvělé ...při druhém příjmu, žena opět souhlasí s vaginálním vyšetřením a dozví se, že je na dva prsty….a protože i kontrakce/vlny jsou intenzivnější, silnější a častější, ženu příjímají a jsme po příjmu ubytovaní na porodním boxu s gaučem…

žena střídá sprchu, ve které ji je velmi dobře, s balonem, který naopak zkouší velmi krátce, různě masírujeme, zkouší i napářku, což ale v podmínkách porodního boxu, bez hrnce přesně pod židličku...(moje chyba, příště beru krom židličky i hrnec), a na porodním lehátku to vážně moc komfortní není a navíc teplota i rychleji utíká pryč...ženě na napářce není vůbec dobře…

dalších x hodin takto zpětně ani nevím co jsme všechno dělali, ale hlavně jsme tam oba s mužem pro ženu byli, pomáhali zvládat kontrakce, masírovali, podávali pití, studený obklad na čelo, prostě cokoliv…

nicméně díky vodě, a navíc zkalené, chtějí a trvají na monitorech miminka, a vaginálním vyšetření, jestli porod postupuje, taková klasika...poprvé, když při našem pobytu přichází, tak žena vaginální vyšetření odmítá, monitor si nechává udělat, nicméně, vnímá jak jí to je nepříjemné, a při další "kontrole" zdravotníků si přeje odmítnout oboje, ženu v tomto rozhodnutí podporuji, vnímám to stejně, že vnímáme všichni tři, že porod se děje, vlny zesilují, nicméně tento náš pocit nesdílí zdravotníci a moc z rozhodnutí nadšeni nejsou, řekla bych že spíše naopak…

přiznám se, tím, že jsme v porodnici strávili dost hodin, už mi trochu po dvou týdnech kdy tento příběh sepisuji splývá, kdy jsme přesně jaké vyšetření odmítli, nicméně v odpoledních hodinách vyšetřuje ženu lékařka, tatáž, které vyšetřovala ráno, a hlasí, stejné cm jako ráno a tudíž že za ní porod vážně nepostupuje...

zase se zmiňuje zkalená plodová voda...zase lehké manipulace se strachem...navíc nepříjemná atmosféra…

za další hodiny žena souhlasí s monitorací miminka...vše je v pořádku, mezitím samozřejmě mnohem častěji chodi PA s doplerem a miminko vždy zkontroluje ..

krom pití, ženu nabádám i k močení...kdekoliv, ve vodě, na wc, ...je důležité vyprazdnovat močový měchýř, než být cévkovaná, protože plnější močový měchýř může dost přibrždovat samotný porod, což jsem do teď samozřejmě ženám vždy říkala, ale nikdy nezažila...až dnes…

v pozdějších odpoledních hodinách vnímáme opět všichni, že vlny/kontrakce se zkracující, jsou méně intenzivnější, nemají prostě sílu…

ptám se PA jak bychom mohli sílu porodu opět více povzbudit, zesílit, sama navrhuji především pohyb a pak i změny různých poloh při kontrakcích, s tím PA souhlasí, nicméně sama povídá, že děláme vše tak jak máme, a že to žená dělá a zvládá skvěle…

vnímám samozřejmě už i velkou únavu ženy...není se čemu divit, poslední týdny se v noci často objevovaly silné poslíčky, které ženu nenechaly spát...a dnešní noc tomu nebylo jinak…

mění se směny a přichází starší a myslím že i zkušenější PA...ptá se na dosavadní průběh porodu, co se dělo, nedělo, zmiňuji útlum...žena souhlasí s vyš. Při kterém je bohužel až moc zřetelně vidět plný močový měchýř, nejspíš k tomu došlo tak, že už žena se nebyla schopna dobře a dostatečně vyprázdnit...za mě je lidské tělo neskutečně moudré, a myslím, že i tohle je jeden z důvodů proč přibržďovalo porod...PA navrhuje vycévkování, což v tomto případě je dle mého víc než nutné, protože žena není schopna se vyprázdnit sama (zkoušela to několikrát), ...vím že to není příjemné, ale v dané situaci vnímám jak důležité to je...(vycévkováno hoooodně ml)

a též hlásí oteklou branku...a skrz tento otok se není schopna žena více "otevřít"

aby toho nebylo málo, má žena i zvýšenou teplotu…a to je opravdu nemilé...nikdo nevidíme do těla ženy, nevíme proč, tomu tak je...žena sice oznamuje, že zvýšenou teplotu mívá často při velké únavě, což se nabízí, ale vzhledem k počátečnímu nálezu s vodou, to v této situaci může být opravdu cokoliv…

PA podává do žíly paralen...na teplotu i na splasknutí otoku...

PA po těchto kroku chce nechat čas, jak na to tělo bude dál reagovat...neděje se však další minuty bohužel nic závratného, ač zkoušíme sprchu, polohy…

a tak souhlasí žena s navrhovaným podáním oxytocinu, vnímáme všichni na boxu, jak hodně je už žena unavená, a za mě i oxytocin v tuto chvíli má své místo v porodní průběhu…

oxytocin kape a za chvíli opravdu vnímám jak kontrakce nabírají sílu a intenzitu, žena na porodní gauči, na boku, nohu ji držím, muž podporuje a je u ženiny hlavy, protože za chvíli tu s námi bude miminko….to které tolik zkoušelo trpělivost v podobě x týdenních poslíčků…

a tak skutečně, do 30min od podání oxytocinu se rodí miminko, které se hned pokládá ženě na bříško, všechno je zdá se na první pohled v pořádku, o štěstí, které v tuto chvíli prostoupilo místností, o dojetí a slzách myslím skoro netřeba v tuto chvíli mluvit...dalo by se krájet

a tak další minuty necháváme ženu s mužem a já se zkouším dělat neviditelnou .-) nechci ničím narušovat tyto okamžiky…

po další chvíli, kdy je dotepán pupečník, se ptáme muže, jestli jej chce přerušit...nicméně, netouží po něčem takovém a tak mi byla vložena důvěra, že na tuto chvíli jsem nejvhodnější adeptkou já...a tak poprvé přerušuji u porodu pupečník já….

Dokonce jsem dostala k vyzkoušení nové nůžky, které testují .-)

žena krvácí, musí se přesunout na porodní lehátko….no a takhle to dopadá, když nestihnuu dopsat porodní příběh a bohužel s dalšími porody, a časem, se mi detaily z hlavy vytrácí…a tak jsem si dovolila dopsat to, co mi k tomu dopsala žena, když jsem ji poslala svůj příběh a přiznala to, co teď tady vám :-)

Děkuji za sepsání příběhu, myslím si, že jsi to vystihla pěkně 😊🌸 za mě bych asi doplnila 2 věci, které pro mě byli takové klíčové a stále "rezonuji" - každej ten monitor mi hoodně utlumil kontrakce a zpomalil celý proces, musela jsem se znovu do toho dostávat, proto jsme to pak začali odmítat... a pak to vaginalní vyšetření té ne úplně pozitivně naladěné doktorky (jak nahlásila nějakých těch 6cm a že to nepostupuje), tak potom se to na nějakou dobu zastavilo úplně, kontrakce najednou slabé a asi po 10-15min myslím, nevím na jak dlouho, ale vím že si mi pak říkala, že to musím dostat z hlavy, že to jsou jen čísla atd :)... po nějaké době se to rozjelo znovu a pak jsem na truc řekla, že jí dokážu, že jsem otevřená na víc 😄, tak při dalším jsem motivovaně šla na tu porodnickou kozu 😄 a bylo to najednou na 8 (nějak jsem ji vnitřně chtěla dokázat, ze tu dřu celý den, tak jsem určitě na víc 😄, to si do teď pamatuju)…

A ten konec mám trochu v mlze... vím že dávali ten methylergometrin na zastaveni krvácení, pak mě docela dlouho šili tu pochvu (hráz jen chvilku), ale už jsem měla na sobe miminko, takže to bylo všechno v pořádku 😇 placenta trvala docela dlouho, asi hodinu myslím si říkala, ale ta doktorka byla zlatá a nechala ji čas :) no a pak sprcha (pamatuju si že jsem se nemohla zvednout a narovnat vůbec, motala se mi hlava, tak jsem se zvedala na 2x) a pak jsme přejížděli na pokoj.