Porodní příběh s plaváčkem a jednou starší zvědavou cácorkou u porodu

S G.nás propojila jiná dula..

G. představa porodu….ve vodě, za přítomnosti nejenom muže, mne ale i starší dcerky, a s DVP (dříve vysloveným přáním)…

porod do vody jsem už zažila, i s DVP jsem již doprovázela (má svá specifika, je právně více závazný než porodní plán a některé porodnice s ním mají problém jej podepsat, jednoduše bych řekla, že jsou z toho více na nervy…) G. Navíc udělali plnou mocí pravomoci o porodním procesu rozhodovat muže i mne...což když o tom zpětně přemýšlím, jsme nakonec využít nemuseli, nicméně mě jako dule, to dává více "lehkosti" nebo tak jsem to určitě cítila při doprovázení)

nicméně tento porod byl pro mě opět jedinečný a specifický v jedné věci, a to v přítomnosti staršího sourozence při porodu...už při předporodních schůzkách na mě tahle zvědavá cácorka zanechala dojem, veselá, hravá a hodně upovídaná .-) pusu vážně nezavřela...věděla ale přesně, že by u porodu ráda byla, moc se na to těšila a společně s G.měla shlídnuto spousty takových videí, a tušila alespoň dle jejiho povídání, o čem to bude, a co ji čeká. Velký plus vidím v tom, že si o tom společně s G.vážně moc a moc povídali...myslím, že je skvělé, pokud o to starší sourozenec stojí, že může být při porodu svého mladšího sourozence...dělá to z porodu přirozenou a normální věc a součást života..

měl to být můj předposlední den dovolené, než jsem se měla vrátit domů z chaty v Jižních Čechách, když mi ve 21h volá G., že ji právě odtekla plodová voda .-)

ten večer jsem se právě vrátila s dětmi z celodenního výletu po Budějovicích a únikové hře, která nás provedla krásami tohoto města..

všimla jsem si u sebe toho, že pokud vím, že jsem od ženy dál než je pro mě v pořádku, začnu být nervozní, (s G. tahle moje dovolená byla samozřejmě domluvená, věděla, kde jsem) a chvíli mi trvá, než se uklidním…

Připomněly jsme si s G. důležité info, k tomuto začátku porodu, a já zatím na chatě přemýšlela jak to celé uchopím (byla jsem přes dvě hodiny cesty od G.), když můj syn povídá, mami, vidím jak jsi nervozní, tak co kdybys jela k té ženě hned a nečekala na to, až přijdou ty první kontrakce? No, bože! To byla ale myšlenka dne! Zeptala jsem se dětí, jestli by jim to nevadilo, odpověď asi tušíte, a zavolala hned zpět G. Abych se jí na tuhle možnost zeptala, že bych přijela a přespala u nich, než cestovat v noci, nad ránem, třeba už za situace, že kontrakce budou častější, navíc u druhorodičky přeci jen statistiky mluví tak, že porody jsou "rychlejší" než ty jejich první…

G. samozřejmě souhlasila, mají pokoj pro hosty, můžu spát tam..vyjela jsem...když jsem už byla na hodinu cesty od G., tak jsem se i uklidnila a mnohem klidnější před půlnocí ke G.dorazila...už ji pomalu začaly první kontrakce..chvíli jsem G.opečovala napářkou, termoforem, říkala co může dělat pro podporu, strávily jsme spolu nějaký čas v koupelně a G.ve vaně, kde ji bylo dobře...pak jsem na chvíli doporučila se jít G.vyspat a sama šla taky, asi na hodinu? Nevím, nicméně jsem slyšela, jak i v tom odpočívání na gauči G.hezky kontrakce prodýchává a jak jsou silnější a mění se...nicméně i mezi relativně častými kontrakcemi G. zvládla odpočívat, což bylo skvělé...po krátkém spánku, kdy jsem slyšela, že G. Nespí, tak jsme šly společně pokračovat v porodním procesu...vrátila se G. do vany...to už začalo svítat a nový den se probouzel do své síly…
probudil se muž, domluvili jsme se na tom, že se G.nasnídá, a pak pomalu probudíme i dcerku, která chtěla být součástí a při tom, až se bude její malá sestřička rodit...a pomalu vyrazíme směr porodnice Rakovník, (v úvaze byla i porodnice Litoměřice, nakonec ale při cestě na prohlídku G.usoudila, že tolik výmolů cestou při porodu absolvovat nechce .-)

než jsme nakonec vyrazili, ještě pár desítek minut uběhlo...vydatnou snídani (kaši s ovocem) si G.dopřála ve vaně, a i já dostala tu samou dobrotu….pak jsme probudili starší dcerku, (voláme mamince G.aby přijela do porodnice, pro případ, že by z nějakého důvodu starší dcerka nechtěla už být s námi – i takové scénaře a možné varianty u přítomnosti staršího sourozence je fajn zvážit a vnímat, a hlavně se na ně připravit) ta zvládla též snídani, i pohádku, a pomalu někdy před 9h společně vyražíme do porodnice.

Rakovnickou porodnici měla G. 15Min cesty autem...po 9h jsme tedy na místě...přesun od auta k výtahu, a tady první taková nepříjemnost, nějak se nám nedařilo aby výtah přijel i pro nás...lehce chytáme paniku, G.si prodýchává další a další kontrakce, které z původních 5-8min, které byly doma, se zkrátily na 2-3min intervaly a trvají už pěkně dlouho ...(tak k minutě), mám radost, že přesun do porodnice porodní postup neovlivnil negativně..nakonec se nám daří výtah dostat i pro nás, a jedeme do 8.patra...zvoníme, a hlásíme se porodní asistence..

Na příjmu odevzdáváme papíry, DVP (dříve vyslovené přání – jimi podepsané a odsouhlasené...Pa se trochu diví, odchází s papíry někam do útrob oddělení...my společně zůstáváme na příjmu, pomáháme s mužem G.zvládat kontrakce, držet termofor, masírovat, stlačovat, přesně jak je G. Milo...vrací se PA, ptám se na možnost napuštění bazénku pro G...tak prý ještě nemůžeme, řeší se papíry...no, do mě jakoby vjelo..nevím co, zeptala jsem se tedy co je za problém, DvP máme od nich předem podepsaný, žena jak vidí, tak rodí, a opravdu by ocenila, kdyby mohla do vody, která ji dělá dobře...lehce jsem byla nepříjemná,...ptají se na vag.vyš., monitor miminka...odmítáme...tak to zkouší vysvětlit, proč to chtějí a potřebují...opět odmítáme….tak si alespoň příjímající lékařka myslím, vymyslela, že by potřebovala ultrazvuk skrz umístění placenty ...(tuhle věc si potřebuju dozjistit jestli to nebyla jen záminka ke kontrole miminka apod.), nicméně, určitě toto vyšetření bylo kratší, než natáčení monitoru, navíc žena u vyšetření stála, a byla s tím takto v pohodě…

znovu se ptám na to, jestli už je možné začít natáčet vodu do bazénku, a konečně, jupíííí, je to odsouhlaseno,...PA už prý bazének napouští...a my se společně po trošku peripetích u příjmu dostáváme na porodní pokoj s bazénkem (jsem ráda, že je k dispozici, mají tu jen jeden a v případě že by bylo plný, tak přání rodit do vody by nebyl naplněn – nicméně, ráno než jsme vyrazili do porodnice tak jsme volali a zjišťovali a předjednali si, že jsme na cestě, a jestli by s námi na tento box mohli počítat .-)))

G. se hned svléká a noří se do vany...to už máme kolem 10h...je jí tam velmi dobře, krásně si kontrakce prodýchává….nechávám se nadnášet vodou….masírujeme ji na střídačku s mužem šíji...když cítím, že mám přenechat prostor muži, udělám to…

dcerka po příjmu, kde všechno prozkoumala a vyzvěděla, tak na pokoji po první důkladnější prohlídce, usedá na chvíli na postel a maluje si...při kontrakcích, kdy její maminky je více hlasitější, si zacpává uši...a pak zase v klidu pokračuje ve svém hraní…

za nějakou dobu přichází PA, skrz monitor miminka, (tady se přiznám G. Že si už úplně nepamatuju, detaily, vím, že jsi ho nakonec měla, ale jestli jsi ho jednou odmítla, a pak už s tím byla v pohodě? )

tedy miminko se natáčí a kupodivu i PA dodržuje časový limit, a po 20min jej vypíná, G. Však hned dává dolů pásy, (na poporodním sdílení mluví sama o tom, jak moc ji pásy tlačily a byly nepříjemné, a jak si přála je mít co nejrychleji dole)

po monitoru PA oznamuje, že je čas na klystýr, pokud G.chce rodit miminko do vody…

probírám s mužem, říkám G., co to pro ní znamená (vylézt z vody, a v kontrakcích které má už po 2-3minutách a trvající minutu i déle vydržet v sobě mít 2l vlažné vody)

navíc tak trochu šeptám do ouška, že ji z vody stejně už nikdo nevytáhne (nevím jestli dát na web) a že se to už ani nestihne – to si jen tajně přeju a myslím..

když přichází PA s urgencí klystýru, G.vůbec nereaguje...a PA naštestí není urputná a myslím, že má podobné myšlenky jako já .-)

za chvíli opravdu už s PA vnímáme že si G.přitláčí, sama to říká, že ji už nutí tělo tlačit…

otočená k muži, opřená do něj, klečíčí ve vodě, pokračuje ponořená do sebe v porodu svého miminka, ve svém tempu, a tak jak si přála…

PA přináší zrcadlo, které dává pod ženu do vody, (super tip), aby viděla na to, jak miminko už krásně přichází k nám...a opravdu, hlavička už vykukuje...G. prostě v klidu rodí, a jak i pak sama sdílí, tou rychlostí toho, kdy opravdu už rodí své miminko byla překvapená…

hlavička je opravdu za chvíli celá porozená, G.si na ní ve vodě šahá, starší sestřička skáče radostí kolem bazénu a maminku moc povzbuzuje svou radostí že už tady je hlavičkáááá….

Boží prostě ta dětská spontánnost a radost…

na chvíli tělo odpočívá aby nabralo sílu na porod tělíčka...netrvá ani tato chvíle dlouho a máme tu celé miminko…

pupečník odmotává PA na 3x kolem krčku...podává spodem miminko ženě do ruky, otáčí se, aby se opřela a mohla si miminko dát na sebe…

chce se mi plakat. Jako pokaždé když jsem u porodu. Nádhera a emoce, oxytocin, radost, je toho plný pokoj…

nový život!

A protože jsem tento příběh sepsala a byť bych mohla pokračovat s tím, jak dotepával pupečník, adaptací miminka, čekáním na placentu, nechce se mi. Tím "nový život" je to pro mě krásně uzavřený porodní příběh...ve kterém pro mě bylo mnohé nové a poprvé..

poprvé, starší sourozenec u porodu…

poprvé, žena v bazénku vůbec nekrvácela, vycházela z téměř čisté a průhledné vody…

poprvé, kdy mi žena na poporodním sdílení říkala, že neměla fázi nejistoty…

a tak cítím hlubokou vděčnost, za i pro mě opět jeden z těch pozitivnějších bezzásahových doprovodů…