'Třetí porod. Jiný příběh.“

23.08.2026

PORODNÍ PŘÍBĚH

začíná týdny před mou pohotovostí, E.cítí časté poslíčky už od 36tt, a má důvodné obavy, jestli se vůbec miminko dočká 38tt...uklidňuji ženu, že poslíčci se mohou objevit už i v této fázi těhotenství a nemusí znamenat blížící se porod...když je žena 37tt, je už miminko připravené na svět, a mělo by případný porod zvládnou bez potíží, a to ženu věřím, též uklidňuje, na rozdíl od poslíčků, které stále chodí a jsou…

žena si také v tomto období prochází nachlazením, zánětem dutin, necítí se ani maličko na to, aby takto oslabená rodila a já věříc v moudrost ženina těla, věřím, že si miminko počká až bude žena připravená a v lepší kondici…

dny běží, jsem s E. ve velmi časté komunikaci, aspoň co jí dvě dětičky dovolí, podporuji, uklidňuji…

39tt...žena se cítí i po antibiotikách, ke kterým už se muselo přistoupit a trochu lépe..jsem ráda, že po tolika náročných dnech, alespon zlepšení v této situaci...poslíčci už občas i nechají ženu v noci vyspat, což je též super…

žena "hlásí" odchod zátky, neklamný signál těla o blížícím se porodu, nicméně, kdy nakonec vypukne je ve hvězdách…

další den po odchodu zátky, kdy žena zmińuje, že u předchozích porodů po odchodu zátky za pár hodin přišlo narození miminka, tak tady se tento scénář neopakuje, je to jiný, jak já s úsměvem a oblibou zmiňuji..."rodí se jiné miminko, píše se jiný příběh…"

a tak až k večeru začíná pomalinku odtékat plodová voda...žádný "šplouch" prostě jen trošiliinku po kapkách...a s tím i slaboučké první kontrakce...tak je to po celou noc, žádné živelné drama, žádný honem, honem, což by se u třetirodičky dalo očekávat...prostě miminko má své tempo…

jsem ženou od brzkého rána v kontaktu, píšeme si, voláme, radíme, odpočíváme, dává napářku, prostě tak jak žena cítí...cítím, že je lehce možná rozladěná z toho, jak pomaloučku to postupuje….

Volá sama do porodnice, ptá se na informace, ty s veškerým respektem a v klidu dostává, a rozhoduje se ještě zůstat doma…

společně se domlouváme, po tom co kontrakce úplně odešly a zmizely, že si zaváže bříško do reboza, využijí s mužem volno, které mají vlastně poprvé od té doby kdy se jim narodilo první dítko, a že si dají procházku, někde dobrou kávu..

píše žena z procházky, posílá fotku bříška, že kontrakce se vrátily, že se pomalu blíží domovu, dá vanu, a že pomalu vyrazíme směr porodnice…

je kolem 13.30 když opravdu vyrážíme, dálkou to máme obě podobně, já do porodnice přijíždím asi 3min po páru...do porodnice vcházíme společně..vítá nás PA, se kterou dopoledne žena mluvila…

ptám se na box s vanou, bohužel je plný, ale domlouváme se, že pokud by se během ženina porodu uvolnil, přesune nás na něj…

probíhá nutné ale "otravné" papírování, které se snažíme co nejrychleji všechny zrychlit…

už se přesouváme na pokoj, když tu ženě šplouchnutím odchází velké množství plodové vody...žena jde do sprchy a sama komentuje, že kontrakce po odtoku PV hodně zesílily...chvíli se nahřívá, je jí ve sprše dobře…

mezi kontrakcí pak přecházíme do pokoje, a žena začíná vokalizovat, je sama překvapena nastoupenou silou kontrakcí...věší se na partnera, hledá si temnější zákoutí, ač sama chce mít ale žaluzie i okna otevřená a chce na porodním boxu světlo...jedna z mála takových žen...nicméně, proč ne...chce pustit televizi, čehož se ujímá muž a pouští nějaký hudební kanál….já svou náladičkovou hudbu k porodu vypínám, ten kontrast je moc velký .-)

žena si přála vytvořit si u porodu aromaolejík, vytahuji všechny svoje propriety, žena čichne k první lahvičce, ale už se k ní nevrátí...myšlenky i tělo ji vede úplně jinam...prodýchává opět na muži, zavěšená, mě občas chce mít u sebe, ale spíš mi řekne že mám jít jinam, nechce být pozorována, chápu to a i mě sama v předporodní přípravě na to upozorňovala, že se to může stát, že mi řekne ať úplně odejdu …

jsem ráda, za takovou upřímnou a otevřenou komunikaci…

žena hodně vokalizuje, vnímáme s PA že kontrakce jsou opravdu silné, a trošku vtipkujeme, že by bylo fajn, vzhledem k tomu, že do 18h je tam moc prima dětská, aby porodila do té doby, a jestli to žena zvládne…

tohle je vždy těžko říct…

žena usedá na wc, tlačí ji na konečník, uklidňuju jí, že je to v pořádku, miminko se hezky posouvá porodními cestami...chce mě u sebe, a tak pár kontrakcí jsme v koupelně, nicméně i trochu z obav, aby nám tam miminko nevyklouzlo ženu zvedáme a jdeme na porodní lůžko, na gauč žena jít nechce, nastavuji ji postel, do úpravy, aby jí byla příjemná, klečí a ruce zapřené do madel a vidíme že hlavička je už na hrázi a brzy tu budu i hlavička...povzbuzujeme ženu, říkáme jí, co se děje, nabízíme pohlazení hlavičky, PA je úžasná, jen tam je, pro jistotu, za hlavičku netahá, jen kontroluje jestli není kolem krčku pupečník...a za chvíli, netrvá to moc dlouho, možná 4-5kontrakcí, už se opravdu rodí hlavička...říkám to ženě, muž zatím dělá podporu u ženiny hlavy…, tělo na chvíli tlumí kontrakce, to též je často u porodu naprosto běžné a v pořádku, a za chvíli přijde další silná kontrakce, se kterou žena porodí zbytek tělíčka…

radost, štěstí, oxytocin, žena se otáčí, dávám ji dolu košili, abychom ji to krásné miminko, které si tak krásně zvládla porodit, dali na hrudník a mohli být spolu, tak jak teď nejvíc potřebují být...

17.32 vítej...rodí se úplně blonďatá holčička, jméno jsem nevěděla, ale je krásné, netypické…

Share