Vyvolávaný porod
Před pár dny jsem měla možnost zažít i další vyvolávaný porod, který já hodnotím jako ten s pozitivním koncem... (Ano, je to jen můj úhel pohledu, pramenící ze zkušeností s vyvolávanými porody do této doby, určitě bude fajn i vědět, jak s odstupem času svůj porod vnímala samotná žena).
Žena již pár týdnů před termínem porodu čelila v porodnici informacím, že je její miminko drobnější, a že se jedná o růstovou restrikci plodu…
Je pro mě zajímavé, že v tu dobu jsem podobnou situaci řešila i s jinou ženou, takže další "dochytření" a být víc v detailu bylo pro mě i pro ženy dost důležité…
Po lékaři stanovené diagnóze sice probíhala další ultrazvuková vyšetření navíc a konzultace s jinými lékaři, nicméně nijak zvlášť víc jich opravdu nebylo... Ani s přibývajícím těhotenstvím a blížícím se termínem porodu... avšak tlak na vyvolání v době termínu rostl a predikce "horší" růstové restrikce též…
Pár dní před porodem nakonec z původních 9 percentil až na 2 percentily…
Ženu jsem především informovala, ale rozhodnutí jsou vždy v rukách ženy, tak to dělám vždy. Nedělám rozhodnutí za ženy, jen společně mluvíme o tom, co žena aktuálně řeší, co potřebuje vědět, všechna rizika, možnosti, alternativy…
Žena si taktéž zajela pro konzultaci do další, jí vybrané porodnice. Ta však přinesla myslím, především, větší obavy o miminko…a po této konzultaci následoval, druhý den, pravidelný termín kontroly v porodnici, kde se žena rozhodla rodit a ona se již rozhodla, že tak jak a co jí řeknou, tomu se podřídí a jejich další postup stran porodu bude respektovat.
Nejdřív si ještě nechala provést Hamiltonův hmat, vyhodnotila jej pro sebe a pro miminko jako nejšetrnnější způsob pro pomoc v začátku a i s tím v porodnici byli v souladu. Poté ještě ten den, se žena měla vrátit do porodnice a na noc by ji zavedli balonek...
Hamiltonův hmat podpořila ještě procházkami, bylinnými napářkami... vším, co jí bylo příjemné…
Večer nastoupila žena do porodnice na zavedení balonku. Noc se jí nespalo příjemně, což chápu…
Ráno se pak začal porod vyvolávat polykacími tabletami... První v 8 a další dvě po dvou hodinách následovaly. Byla jsem se ženou v kontaktu, nicméně po 2 tabletách se nic nedělo, jen lehká bolest podbřišku…
Já měla dopoledne schůzku u Prahy a po domluvě se ženou jsem na ní odjela... Ale i po zkušenostech s vyvolávanými porody jsem asi odjela víc v klidu, než jsem se pak nakonec vracela… :-)
Po 12. hodině jsem psala ženě, jaká je situace, jestli se něco mění v projevech apod.
Odpovědí bylo, že bolest do křížů a že za chvíli půjde na vyšetření a kontrolu, jak se daří miminku v bříšku.
Dala jsem si oběd, když žena volá, že nález na 4-5cm a že se přesouvá na box... Bylo 13.12 h.
Rychle jsem snědla oběd, sedla do auta a valila... Ačkoliv jsem si říkala, že je čas, pospíchala jsem... Asi jsem tušila nebo nevím :-)
Cestou jsem volala partnerovi, též ještě u ženy nebyl, ale vypadalo to, že tam bude dřív než já, byl logicky blíž…
Pár minut před plánovaným dojezdem do porodnice mi píše sms muž, kde jsem, že už se miminko rodí... To bylo asi 50-60 min potom, co jsem se ženou domluvila, že se přesouvá na box…
Dorazila jsem k páru cca 1.10 hod. po ženině zavolání (se zaparkováním a sprintem do porodnice), rychleji jsem to nezvládla…
Zvládla jsem posledních 15 min narození miminka…
Nakonec miminko vážilo přes 3 kg a bylo naprosto v pořádku... Všechno... Maminka drobné porodní poranění...
Tento týden mě provází extrémně rychlé doprovody…. a rychlé přesuny a porody :-)
Ten druhý s vámi budu sdílet brzy :-)
A tak děkuji ženě za krásný a pozitivní zážitek i z vyvolávaného porodu. Za to, jak to její tělo i miminko zvládlo…
A pro sebe si beru velkou školu v tom, že prostě statistika a učení je jedna věc, ale těla a miminka jsou věc druhá a může to být všelijak...
A též že očekávání a představy do mého povolání a dulího života nepatří :-) Naprosto žádná :-)))
Každopádně pro ženy byly tyto porody, aspoň jak jsem to vnímala já, pozitivním zážitkem.